Slovo úvodem

[HLAVNÍ STRANA]


Předlohou pro tyto webové stránky byla má diplomová práce obhájená v červnu 2004 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Mým záměrem bylo popsat činnost a působení apelačního soudu v době předbělohorské. Jednalo se o odvolací soudní stolici zejména k rozhodnutím městských soudů všech zemí Koruny české a zřízenou na počátku roku 1548 po potlačení neúspěšného prvého protihabsburského povstání. Jelikož tato instituce nevznikla nahodile, ale její zřízení bylo výsledkem vzájemně provázaných příčin, v první kapitole budou nejprve rozebrány historické souvislosti, které vzniku radě nad apelacemi předcházely. V jednotlivých podkapitolách je nejprve sledován nástup Ferdinanda Habsburského na český trůn, jeho promyšlené kroky vedoucí k upevňování královské moci, které nakonec vyprovokovaly české stavy k prvému protihabsburskému povstání, jehož výsledkem byla ale také první porážka českých stavů, která nejtíživěji dopadla na městský stav a vedla také ke zřízení apelačního soudu jako dozorujícího orgánu nad městským soudnictvím.

Jelikož zřízení apelačního tribunálu bylo součástí rozsáhlých opatření Ferdinanda I. po potlačení stavovské rebelie, jsou tu také nastíněny hlavní rysy důsledků porážky prvého stavovského povstání.

Protože prvou stolicí odvolacího řízení před apelačním tribunálem v předbělohorském období byly hlavně městské soudy, druhá kapitola je věnována nejen rozboru městského práva a soudnictví, ale také vývoji a vzestupu městského stavu, jeho zápasu s vyššími stavy a samotným panovníkem o udržení vydobytých politických a hospodářských pozic. Města, původně součást královské komory, se vyzdvihla ve svobodný stav vedle vyšší a nižší šlechty, aby nakonec své získané postavení ztratila a navrátila se opět do pozice poddaných panovníka, a apelační soud byl také jedním z projevů opětovného spoutání městského stavu královskou mocí.

Třetí kapitola pojednává o zřízení, činnosti a působení apelačního soudu v době předbělohorské. V jednotlivých kapitolách je probírán samotný soudní řád apelačního soudu stanovený ve zřizovací instrukci Ferdinanda I., poté prosazování autority apelační komory v Čechách a na Moravě, následně personální obsazení soudu a nakonec rozhodování a činnost této nové soudní instituce. Záměrem je charakterizovat podobu a význam apelačního komory v období předbělohorském, která sice byla zřízena jako orgán zeměpanského dozoru, měla ale i nejeden pozitivní přínos pro městské a české stavovské právo vůbec.

Na závěr je připojen stručný popis vývoje soudu po nástupu absolutismu v našich zemích, kdy apelační soud skutečně představoval centrum učeného právnictví u nás a jeho vliv na právní život naší země byl ohromný, bohužel také i v negativním slova smyslu, protože plnil i úlohu nástroje absolutistické politiky habsburského rodu.

Doufám, že na těchto stránkách se podaří realizovat záměr vytvořit základní obraz historických poměrů, které předcházely zřízení apelační soudu a následně i jeho působení a činnosti v době předbělohorské. Téma je to obsáhlé a je pojaté velmi široce, ale domnívám se, že jen tak je možné si vytvořit ucelený obraz o této významné instituci naší právní i obecné historie.


[ZPĚT]